Dvě rány v jeden den? No problemo .

24. listopadu 2013 v 22:48 | Ejva |  diary
Asi už jsem zvyklá na ty rány a nebo už to prostě neřeším.
Včera jsem dostala dva přímý zásahy přímo do srdce.
Poslala jsem k čertu nejlepší kamarádku a i když si říkám, že mi bude hrozně tak nebude,
lezly jsme si obě dvě na nervy a každá už máme svůj život. Bude mi neskutečně moc chybět, chybí mi už teď , ale já nepotřebuju abymi někdo diktoval co mám a nemám dělat. Sice to je moje ségra, kterou nikdy nepřestanu milovat a vždycky to bude ona, která má právo vědět všechno první, ale musím začít taky něco novýho a ne furt utíkat před tím co je - proto jsem poslala k čertu i jeho, ano taky mě to bolí, jsou to furt otevřený rány a bude to bolet ještě dlouho, ale musím se naučit žít přítomností a ne minulostí.
Furt jenom řeším co bylo a co mohlo být, ale zapomínám na to hlavní - TO CO BYLO, UŽ NIKDY NEBUDE a když jo, tak tím jedině dobře, ale musí to přijít samo, když na to budu čekat a budu si říkat, jak to nepřijde tak se to nestane.
Nejhroší je, že se mi zdál sen ve kterým byl on a viděla jsem ho s jinou holkou a ten se mi dva dny potom stal .. Nechápu jak je to možný a proč se mi to zdálo, jsem z toho zmatená a je to pro mě hrozný ..
 

Láska je svině ..

23. listopadu 2013 v 12:02 | Ejva |  diary



'Milovala jsem tě a ty jsi mě zradil,vůbec jsem to netušila, že jsi mě tak ranil.'


Je to dva dny nazpátek, co jsem Ti napsala, že tě jebu a nebudu ze sebe dělat píču ...
A hned včera jsem za tebou šla a bylo všechno v pohodě, všímal jsi si mě zase jako dřív a víš co je nejlepší ? Že mi to vyhovuje, ehm teda jenom pokud se nebudu muset dívat na to, jak se zajímáš o jinou .
Je mi fajn, moc fajn mi je a tentokrát mi nic nechybí.
Stačí mi vidět Tebe , že je ti se mnou aspoň trošku dobře a stačí mi to takový, jaký to je a jaký to bylo a snad i bude do budoucna.
Zase jsi mě naučil něco novýho a to, že se k tobě nemůžu vázat tak jako jsem to dělala do teďka , nesmím ti nic vyčítat a dělat Ti scény protože si to pak všechno dělám úplně sama a jenom se pak divím -.-''.
Děkuji Ti za všechno , jak za to zlý tak i za to dobrý.

Všechno je moje chyba.

21. listopadu 2013 v 22:01 | Ejva |  diary


Ono je docela zajímavý, když zjistím, že si vlastně za všechno můžu sama.
Dala jsem mu slovo a on mě, že se o tom ani jeden nezmíníme, ale já PÍČA to porušila ...
V tu chvíli, kdy jsem to řekla jsem porušila náš slib a v tu chvíli, jsem začala něco, co mě ničí.
Přišla jsem o toho nejcennějšího kluka, kterýho jsem mohla poznat, to jak se ke mě choval nemělo meze. Byl na mě tak hodnej, staral se o mě, chránil mě a zajímal se a to jsme spolu ani nic nemuseli mít .
Milovala jsem ten jeho úsměv, když jsem šla naproti a on už se na mě ksichtil .
Milovala jsem to, jak mi psal, že si mě ve škole najde a když jsem ráno šla , tak už na mě čekal u schodů, kde si mě vyzvedl a byl se mnou dokavaď nezazvonilo .. Milovala jsem to, jak jsem se snažila abych s ním něco měla a on mi to furt neoplácel.
Nejde mi o to, aby se mnou něco měl, ale jde mi o to, že jsem přišla o kamaráda, kterýmu jsem věřila a kterýho jsem měla ráda.
Bolí mě to jenom když o tom píšu, ale vím tomu, že přijde ten den , kdy si to všechno vyjasníme a budeme tu zase pro sebe. Kdy se o mě bude zase tak hezky starat a já se budu nervovat , že mi nedá ani ruku když se díváme na film. Těším se na to, až se budeme dívat na horory a do toho nám bude pískat jeho morče , těším se na to, až spolu zase budeme pálit jedno brko za druhým .
Těším se zase na jeho celodenní přítomnost .
 


Nabírám SB

21. listopadu 2013 v 15:10 | Ejva |  about
Zdravím .
Brouzdala jsem tak po okolních blogách , tak jsem si řekla, že bych mohla mít i nějaký
spřátelený blogy :-)
Kdyby jste měl někdo zájem, tak pište pod tento článek do komentářů
1) přezdívku
2) blog
3) proč chcete být sb
Přijímám většinou všechny .


Kamarádi ?

21. listopadu 2013 v 12:15 |  diary
Když se vlastně tak zamyslím, kdo tu pro mě ze všech těch mých rádoby kamarádů je, tak je to to nejmenší minimum . O některých jsem si myslela, že když budu potřebovat, tak tu pro mě jsou a o některých jsem si zas myslela, že by mi nikdy nedokázali pomoc. Jenže vlastně opak je pravdou, právě většina z těch, kteří se tváří jako kamarádi to dělají jenom proto, aby pak věci co mne nejvíc drtí mohli šířit dál nebo se mi prostě jen tak vysmáli.
Zatímco mezi nimi , těmi rádoby kamarády jsou Ti, kteří tu jsou pro mě už delší dobu a pomáhají mi vždy, když je opravdu potřebuju a jsou tu pro mě kdykoliv . Kdykoliv se na ně mohu spolehnout a i když mám někdy nálady, kdy mi je všechno jedno, tak to není tím, že bych je přestala mít ráda, ale prostě jednou za čas se vlastně potřebuju 'zhroutit' a být na všechno sama, urovnat si to v hlavě a vybrečet se u zamilovaných filmů, smutných písniček a fotek , které mi připomínají ty nejšťastnější dny v mém životě , protože pak si těch lidí začnu vážit ještě víc, že to se mnou všechno trpí. Když si vzpomenu, kolikrát jim vlastně všechny moje problémy a zároveň i věci ze kterých mám radost vyprávím, tak se někdy i divím, že to se mnou vydrží.
A pak tu jsou Ti o kterých jsem si myslela, že by je moje problémy nezajímaly. Ti o kterých jsem si myslela , že si s nimi nikdy rozumět nebudu nebo prostě mi nepadnou do oka, ale když fakt přišly ty chvíle, kdy mi bylo jedno, kdo u mě stojí a utěšuje mně, hlavně že tam někdo je, tak jsem poznala, kolik lidí v sobě ukrývá něco báječnýho a že nezáleží na barvě pleti a ani na tom jak ten člověk vypadá, ale to, co skrývá uvnitř sebe . A proto ať už Tě trápí kluci, škola, kamarádství nebo cokoliv jinýho, nezatěžuj se s tím - jediný co tě může dostat do kolen je ztráta blízkého člověka a nebo rodina. Proto se směj každým dnem na svět a nezatěžuj se něčím, co přijde ještě minimálně tisíckrát! Don't worry, be happy :))

Jak z toho ven ?

21. listopadu 2013 v 0:32 | Secret write .. |  diary
Přijde mi neuvěřitelný co se mnou dělá jeden člověk. Tolik smíšených pocitů co to ve mně vyvolává , všechno mi tu dotyčnou osobu připomíná a já tajně doufám, že se z toho co nejdřív dostanu. Všude po svým pokoji cítím tu jeho vůni, kterou jsem vždy, kdy jsem byla v jeho blízkosti čuchala a říkala mu, jak krásně voní . Když sejdu první čtyři schody z mého pokoje, stojím v mezipatře a vidím nás - jak tam jen tak stojíme a on mě pomalu svádí k tomu vyjít další čtyři schody nahoru abych mu 'ukázala místo,kde spím'.

Kam dál